Nepotravinářské využití zemědělské půdy

Biolíh a MEŘO

Základní informace a srovnání.

 

  1. Úvod.

 

Výroba tekutých motorových paliv z obnovitelných zdrojů je významný program pro budoucnost našeho zemědělství. Potenciál českého zemědělství disponuje možností využití  jak programu výroby směsné bionafty z metylesteru mastných kyselin řepkového oleje, tak programu biolihu. V současné době však je projekt výroby směsné bionafty z metylesteru mastných kyselin řepkového oleje výrazně v popředí.

 

  1. Prostředí pro rozvoj motorových paliv z obnovitelných zdrojů.

 

Naše příprava ke vstupu do EU a strategie EU pro náhradu motorových paliv z obnovitelných zdrojů předpokládá každoroční nárůst podílu paliv z obnovitelných zdrojů. Tato skutečnost vybízí ke hledání cesty a volbě způsobu vedoucího k nastoupení tohoto trendu. Je třeba mít na zřeteli, že jednotlivé projekty mají svá omezení a není tedy možné spoléhat na jednu z více možností náhrady motorových paliv obnovitelnými zdroji.  

Výroba bionafty z řepky je u nás na velmi dobré úrovni vlivem masivní podpory státu. V průběhu několika let bylo uvolněno nemalé množství finančních prostředků na investiční činnost spojenou s výstavbou provozů na výrobu MEŘO( 700 mil. Kč) a výroba bionafty byla dotována nejprve pomocí dotačního titulu MZe ČR, později vládním nařízením č. 86/2001 Sb o uvádění půdy do klidu. Na motorovou naftu s přídavkem 31 % MEŘO existuje vratka spotřební daně z motorové nafty v podílu odpovídajícím přídavku MEŘO a režim 5 % DPH. Tento způsob podpory prošel několika etapami vývoje, ale v současné době je systém stabilizován.

Po zkušenostech s vývojem programu bionafty z řepky existuje jistá obava, aby obdobné programy nepřinesly neúnosné zvýšení nároků na státní rozpočet.

Cílem této informace je objasnění procesu financování projektu a náznak řešení problematiky obnovitelných zdrojů a koncepce českého zemědělství.

 

  1. Navrhovaná struktura podpory vycházející z existujícího systému podpory projektu bionafty z řepky v ČR.

 

Řepka olejná je poskytována výrobci MEŘO za cenu cca o 3800 Kč/t nižší, než činí tržní cena této plodiny.Toho je dosaženo zařazením řepky do režimu set aside podle vládního nařízení č. 86/2001 Sb a představuje to cenové zvýhodnění 11.872 Kč/1 t MEŘO. Kromě této podpory, která může být charakterizována jako přímá podpora pěstování řepky pro výrobu MEŘO, existují nepřímé způsoby podpory výroby MEŘO a bionafty, kterými je zejména daňové zvýhodnění. To je dvojí, jednak spotřební daň na bionaftu s 31 % MEŘO, která činí 5 624,- Kč/1000 l bionafty nižší o 2,6 Kč/1 l a 5 % DPH, namísto obvyklého 22 % zdanění, což činí cca 2,9 Kč/l bionafty.Celkové zvýhodnění tedy činí okolo 17 – 18 Kč/1l MEŘO. 

Podívejme se na biolíh a zvažme poskytnutí obdobných podmínek na výrobu obilovin, zpracování obilovin na líh a zapracování lihu do pohonných látek. Pro výrobce paliva je přijatelná výrobní cena lihu na cca 10 Kč/l etanolu. Této ceny lze dosáhnout při ceně obiloviny okolo 1300 Kč/tunu. To představuje cenovou intervenci ve výši 6,88 Kč/ 1 le. Vratka spotřební daně na líh v benzinu činí 10,84 Kč/ 1 le. Celkem jde o částku 17,70 Kč/ 1 le. Biolíh je však realizovatelný i s výrazně nižší podporou za předpokladu, že budou dlouhodobě garantovány podmínky udržující trh s biolihem a bude možné uskutečnit diverzifikaci lihovarského průmyslu ČR. Výše podpory tohoto projektu má na rozdíl od jiných projektů trvale klesající tendenci a to v závislosti na technické úrovni výroby lihu a rostoucích cenách ropy na světovém trhu. Dnešní stav lihovarského průmyslu v ČR neumožňuje uskutečnění jakékoliv obnovy, protože jeho podmínky existence jsou dlouhodobě ohroženy. O tom svědčí výrazný úbytek jak průmyslových, tak zemědělských lihovarů v uplynulých letech.      

V několika ukazatelích je líh výrazně lepší a to je složení spalin, neomezené možnosti rozvoje bez požadavků na změnu struktury zemědělské výroby a použitelnost biolihu v etylenové chemii.

 

  1. Závěrem

 

Vývoj situace v zemědělství ČR a pozornost, jaká je ve všech zemích věnována produkci obnovitelných paliv vybízí k uskutečnění takových kroků, které umožní, aby i naše zemědělství využilo situace a výrobního potenciálu ve prospěch zachování selského způsobu hospodaření a rozvoje zpracovatelského průmyslu.

Pro lepší ilustraci ještě připojuji několik údajů o komoditě MEŘO a líh.

 

Pšenice

 

 

Hektarový výnos

4,18

t/ha

Spotřeba na výr lihu

0,2755

t/hle

Výnos lihu z ha

15,17

hle/ha

Potřeba zem. půdy/hle

0,066

ha/hle

 

Řepka olejná

 

 

Hektarový výnos

2,88

t/ha

Spotřeba na výr MEŘO

3,125

t/t

Výnos MEŘO z ha

0,92

t/ha

Potřeba zem. půdy/t

1,085

ha/t

 

Biolíh

 

objem výroby v t

65 000

objem výroby v hle

822 785

orná půda v ha

54 304

pracovní síla v zem.

598

pracovní síla v prům.

2 043

pracovní síla celkem

2 641

Pšenice v t

226 990

 

MEŘO

 

Objem výroby v t

65 000

orná půda v ha

66 950

pracovní síla v zem.

736

pracovní síla v prům.

2 517

pracovní síla celkem

3 254

řepka olejná v t

203 125

 

Základní parametry-srovnání

Pšenice

Řepka olejná

Hektarový výnos t/ha

4,18

2,88

Tržní cena Kč/t suroviny

3 800

7 199

Spotřeba na výrobu t/le, (kg MEŘO)

0,002755

0,003125

Potřeba orné půdy ha/le, (kg MEŘO)

0,000660

0,001030

Pracovníci v zem.na le(kg MEŘO)

0,000007266

0,000011

Pracovníci v prům.na le(kg MEŘO)

0,000024833

0,000038

Cena pro zpracovatele Kč/t sur.

1 300

3 400

Cenová intervence Kč/t sur.

2 500

3 799

Cenová intervence Kč/le(kg) výrobku

7

12

Poznámka: le -litr etanolu - litr 100 % etanolu

 

 

 

V Chrudimi 26. listopadu 2002                                                              Ing. Josef Diviš